Rodinná situace, neutuchající chuť do házené i nakažlivé nadšení sportovního ředitele Jana Landy přivábilo mezi lovosické Lovce nejzvučnější přestupový úlovek v historii klubu. Dříče Pavla Horáka, vítěze Ligy mistrů.
„S Honzou jsme kamarádi, házenou spolu hodně probíráme. A co začalo jako vtip z jeho strany, abych si v Lovosicích zahrál, se stalo realitou,“ svěřil se na klubovém webu Lovců rekrut z německého velkoklubu Kielu. „Hodně mě zaujal zápal, se kterým mi Honza vyprávěl o tom, jak v klubu pracují a jaké jsou jejich cíle. Ta představa se mi zalíbila.“
Přitom už několik let se prý Horák chystal na házenkářský důchod. Zatím ho vždy odložil. I teď.
„Na podzim jsem toho za Kiel moc nenahrál. Před rokem jsem si říkal, že až skončím v Kielu, skončím úplně. Ale v průběhu sezony ve mně vznikl pocit, že takhle s házenou končit nechci. Že bych ještě mohl hrát, ale nehraju. Že určitě nejsem házenkářsky vyhořelej. To se ve mně vařilo a do toho přišel Honza Landa původně s nadsázkou.“ S Kielem se loučil bronzem v německé elitní soutěži i v Lize mistrů, kterou s ním v roce 2020 vyhrál, slavil zisk domácího poháru.
„Bude se mi stýskat, odcházím ze super družstva plného hvězd se skvělou atmosférou. Zažil jsem tu strašně příjemnou společnost férových, přejících a kamarádských lidí. Ale bude mi čtyřicet, přicházejí stále mladší házenkáři, kteří jsou fyzicky i herně velmi dobří. Už se mi hůř stíhá. Poslední zápasy ligy s námi hráli kluci z juniorky, a když si to tak uvědomím, já vlastně hraju házenou na profesionální úrovni déle, než jsou oni na světě. Je čas uvolnit místo mladším.“
Do české ligy se vrací po 16 letech, končil v ní jako pětinásobný mistr s Karvinou, teď je i šampion Německa a Běloruska a trojnásobný vítěz Poháru EHF.
„Pořád mám chuť hrát a teď si tuhle chuť vezmu do české ligy,“ vylíčil natěšeně. Lovosice sledoval ve čtvrtfinále s Duklou. „Chci pomoci, aby se Lovosice posunuly po všech stránkách a všichni hráči se podíleli na cestě za úspěchem. Přinesu do týmu klid, aby si hráči věřili a nebáli se vyhrávat ani udělat chyby.“
Hlavním motivem ke comebacku byla Horákova rodina. Ve Varnsdorfu žijí jeho synové Pavel a Jan. „Dlouho jsem s dětmi nebyl a rád bych se o ně začal víc starat. Svůj návrat jsem jim slíbil. Geografické spojení s Lovosicemi bylo nejlepší možné řešení,“ prozradil exreprezentant. „Přišly nabídky z Německa, Švýcarska, Rakouska i jiných českých klubů. Jenže mám v Kielu přítelkyni Arwen, která má svoje dvě holčičky. A jedině Lovosice mi zaručovaly, že budu relativně blízko jak dětí, tak v rozumné dostupnosti i od Kielu.“