Chance extraliga
Na konci května 2022 pomohl k návratu do extraligy, předal kapitánskou pásku a skončil v A-týmu strakonických házenkářů. Že si nejvyšší soutěž po necelých dvou letech znovu zahraje, nejspíš ani on sám nečekal. Ale stalo se. Martin Mošovský, ikona klubu, ve středu 20. března 2024 nastoupil k extraligovému zápasu proti Hranicím.
O tom, že zanedlouho již devětatřicetiletý matador znovu vyběhne na hřiště v rámci nejvyšší soutěže, rozhodla důležitost zápasu. Vlastně celé nadstavby. A-tým bojuje o přímé udržení mezi elitou, kde mu však chybí zraněný tahoun Adam Nejdl a také Lukáš Nolč či Lukáš Fencl. A tak trenér Michal Zbíral povolal ostříleného Martina Mošovského a kromě něj také Tomáše Peka (ten svoji dráhu v áčku ukončil po předešlé sezoně). „V béčku jsem se teď trošku rozehrál, tak jsem Michalovi kývl, že vypomůžu. A věřil jsem, že těch pár minut snad dokážu důstojně odehrát,“ popsal návrat Martin Mošovský.
V extralize už je to nějaký ten pátek, co hrál. Naposledy na jaře 2018. „Je to už přece jen delší doba, kdy jsem nastoupil v nejvyšší soutěži. Ale se všemi spoluhráči se znám. Souhra není sice ideální, systém se za ty roky trochu změnil. Něco jsme zvládli natrénovat a věřím, že v dalších trénincích to ještě doladíme,“ prohlásil bývalý kapitán. Přestože je ostříleným hráčem s nepřebernými zkušenostmi, přiznal, že pociťoval nervozitu. „Nervózní jsem trošku byl, v hledišti byla spousta známých, které jsem pozval, a rodina. Mám to tak rád. A nechtěl jsem je zklamat.“
Velké přivítání fanoušků si užil už při nástupu. „Nástup pro mě byl něco nového, dnes je to díky ohňům, reflektoru a zhasnuté hale show. I potlesk lidí, když jsem vyběhl ze šatny, mě zahřál u srdce, že si pamatují. Bylo to pro mě asi víc než závěrečná děkovačka,“ přiblížil. Na hřišti pak dokázal, že nic z toho, co umí a co jej dělalo a dělá výjimečným, nezapomněl. Potvrdil obrovský herní přehled, ukázal nečekané řešení herních situací a pomohl i jako hecíř. Tedy vše, co je mu vlastní a co má napsáno v DNA. Házenou se bavil.
Dostal se na palubovku, „osahal“ si zápas, a pak začal. Hned po pár minutách pobytu na hřišti zkusil svoji „zadovku“, tedy střelu z otočky zády k brance. Gólman byl bez šance, jenže střelu zastavilo břevno. Ve 28. minutě zapsal první trefu. Postavil se k sedmičce a vymyslel kulišárnu. „Sedmičku tímto způsobem házím často za béčko, mám ji osvědčenou. Je to střela přes prsty vpravo nahoru, kdy ale naznačím brankáři, že míč pošlu dolů. Je to lehký oblouček, žádná rána. Vyšlo to a o to to bylo hezčí, že tam střela prošlo jednoznačně. Měl jsem to i lehčí v tom, že jsme měli několikagólový náskok, který jsme si vybudovali hned na začátku. To se pak hraje jinak. Koukal jsem i na sedmičky, jak gólmani chytali proti Martinu Němcovi, což mi také pomohlo,“ nastínil Martin Mošovský.
Podruhé se do listiny střelců zapsal na konci 48. minuty a opět po svém. Znovu stál na sedmičce a gólmana přehodil lehkým obloučkem. Klasický „Mošák“, dalo by se shrnout. „Druhá sedmička, to je moje věc, kterou jsem teď natrénoval. Povedlo se mi párkrát i v béčku takhle skórovat. Ruka je schovaná za tělem, odkud i vychází střela, gólman balon moc nevidí. Risk to byl, brankář ale nebyl vysoký, navíc hodně vylezl, bylo tedy dost prostoru mu to tam dát tak, jak se to povedlo,“ usmíval se Martin Mošovský.
Kromě toho ale připravil svým spoluhráčům také několik lahůdkových přihrávek přesně do zakončení. Opravdu to byl ten Martin Mošovský, jak ho všichni znají. Bylo zřejmé, jak povoláním do týmu ožil. Jak jde o těžší či dokonce krizovou situaci, je hráč s číslem 17 vždy připraven. Připraven porvat se o vítězství, nechat na hřišti všechno a… A bavit se. A samozřejmě bavit fanoušky, kteří si užili krásný středeční večer, na jehož konci oslavili s týmem jasné vítězství 31:22.
U takových návratů jednoduše stojí za to být. Výpomoc nebyla jednorázová, Martin Mošovský chce zasáhnout i do dalších zápasů v play-out. „Michalu Zbíralovi jsem řekl, že jsem připravený na celé play-out. Nejbližší dva zápasy proti Maloměřicím a Novému Veselí budu stoprocentně, chci jet i do Hranic. Dál se uvidí,“ uzavřel strakonický bard.
