Táhne házenkáře Kielu k obhajobě titulu. V krušné sezoně, kdy se i bundesliga hraje bez diváků a z rozpočtu THW vypadla více než třetina příjmů. Zápasy frčí jeden za druhým, není čas na regeneraci, natož na plnohodnotný trénink. „Hráči jsou pro mě moderní gladiátoři,“ smeká trenér FILIP JÍCHA (39), nejlepší hráč světa za rok 2010.
Po pondělní výhře v Lemgu drží „zebry“ dvoubodový náskok na Flensburg. Jenže jediný rival v boji o německý primát má utkání k dobru, může se dorazit. Každopádně už je jisté, že i druhý rok Filipa Jíchy v roli hlavního kouče Kielu skončí úspěchem. Stál spoustu nervů, sil a odhodlání. Pandemie koronaviru si drsně vybrala svou daň. „Kluby už vyčerpaly prakticky všechny svoje rezervy,“ přibližuje kouč.
Taháte se s Flensburgem o první místo. Hraje něco ve finiši vyloženě pro vás?
Máme lepší bilanci vzájemných zápasů. Rozhodnuto ale ještě nic není. Byli jsme měsíc v karanténě, tak to teď doháníme. Minulou středu jsme hráli Ligu mistrů, v sobotu náročný zápas v bundeslize a v pondělí další. Je to obrovská loterie. Vidíte, jak daleko jsou hráči za hranicí únosnosti. Je to problém nejen náš, ale i Flensburgu. Prostě krizový rok. Bojujeme, ovšem nemyslím si, že bychom my i oni dokázali dohrát ročník bez ztráty bodu. To je takřka nemožné. My to máme ve svých rukou. Flensburg musí věřit, že získáme o bod míň. Kádrově jsme na tom víceméně stejně. Oba týmy jsou opravdu pod vodou. (úsměv)
Jak za těchto okolností pracujete jako kouč?
Snažím se vymýšlet strategie, jak hráče oslovit, učinit jim to zajímavé. Nicméně, nikdo už na to moc nemá hlavu. Ti hráči jsou úplně K.O. Náš sport je enormně fyzicky náročný. Po zápase jste tak rozbitý, že nemůžete další den vstát a jít si zase nechat rozbít hubu. Tělo potřebuje regeneraci, kterou momentálně vůbec nemáme. Proto jsou pro mě hráči moderní gladiátoři. Takhle se k nim snažím přistupovat.
Nabíjí vás něco?
Je to celé obrovská výzva. Baví mě to, naplňuje. Ještě tři týdny musíme vydržet. Nejhorší je to pro ty, co pojedou na olympiádu. Po tomto brutálu dostanou týden dovolenou. Když se vrátí z olympiády, dám jim před novou sezonou pět dní volna. To je samozřejmě absolutně neúnosné. Bohužel, tahle koronavirová krize nám udělala obří čáru přes rozpočet. Naše branže dostala velký zásah. Musíme být vděční, že můžeme hrát a pracovat. Už jsem slyšel, že někteří přemýšlí, že olympijské hry vynechají. Myslím, že pár dobrovolných omluvenek bude. I těch nedobrovolných, ze zdravotních důvodů.
Jste v této komplikované době na své svěřence hodnější?
Musíte to měnit. Někdy je hladím, jindy jsem přísný a nemám slitování. My v podstatě netrénujeme. Je to jen taková gymnastika pro tělo, aby se hráči dali trošku dohromady a mohli vůbec hrát. Jsou úplně rozsekaní, jdou dávno přes limit.
Je to znát i na kvalitě hry?
Stoprocentně. Když netrénujete, úroveň jde dolů. Hráč si samozřejmě v nouzi vybere cestu nejmenšího odporu. Pokud vás bolí noha, uhýbáte. Vymýšlím systémy, abych kluky vyprovokoval.
K čemu?
Aby ještě vydrželi a dostali ze sebe o tři procenta víc z rezervy, o které ani neví, že ji mají. To je moje úloha, která mě baví. Vzdát to na konci cesty by bylo hrozně smutné. Až by se kluci zotavili, vyčítali by si to. Ať o mně třeba mluví nehezky. Hrajeme pro tuhle organizaci, chceme pro ni vyhrávat. V tom jsme všichni zajedno. Jsem tu od toho, abych ten záměr ochraňoval. Ale pěkná házená a pěkné výsledky od nás ani od Flensburgu do konce roku nebudou.
Boj o zlato už je jen mezi dvěma týmy, takže skončíte nejhůř druzí. Zase úspěch.
Stoprocentně. Ještě dohráváme Final Four Německého poháru z minulého roku. Máme tedy dvě možnosti získat titul. Moc jsme si přáli jít i přes Paříž do Final Four Ligy mistrů, ale bundesliga má velkou nevýhodu oproti ostatním z hlediska zatížení. V prvním zápase nám bohužel chyběl Sander Sagosen. K tomu si zlomil lýtkovou kost Patrick Wiencek. Silově jsme to potom nezvládli.
Jak přežil THW koronavirovou krizi?
Jen díky tomu, že jsme se vzdali části svých platů. Jinak by to nešlo. Z rozpočtu jsme při absenci fanoušků pět milionů euro minus. To je ze třinácti a půl milionu značná částka. Takhle to nejde donekonečna. Kluby už vyčerpaly prakticky všechny rezervy. Doufám, že další sezona už bude s diváky.
Ještě vám vypadávají hráči kvůli covidu?
Je to každodenní stres. Testujeme se zhruba čtyřikrát týdně. Zrovna naše krajská hygienická stanice se s tím nemazlí. Je-li jeden nakažený, jsme my ostatní označeni jako kontaktní osoby prvního stupně, čili pro nás platí čtrnáctidenní karanténa. Je bez šance na tom něco změnit.
Vaši krajané Alois Mráz (Coburg) a Daniel Kubeš (Norhorn-Lingen) jsou se svými celky v bundeslize na sestup. Prožíváte to?
Lojzík má mizivou šanci. Je potřeba říct, že s tím kádrem to neměl jednoduché. Musíte se na to podívat realisticky. Jeho práce je ale na týmu vidět. Co se týká Nordhornu, minulou sezonu skoro nevyhrál zápas. Udržel se jen díky tomu, že se soutěž přerušila a nikdo nesestupoval. Teď s Danem enormně bojuje. Bohužel, letos padají čtyři týmy. Oni jsou teď na tom čtvrtém sestupovém místě. Každým zápasem se oprátka utahuje.
Co říkáte na to, že hodně oslabený národní tým dokázal pod Rastislavem Trtíkem postoupit na ME?
Každopádně je to velký úspěch. Hráči, kteří hrají v české lize a nemají evropské zkušenosti, do toho opravdu vložili srdce. Jsou pracovití. Byť dělají určité házenkářské chyby, nasazením a srdcem to víceméně vynahradí. Pár zápasů jsem viděl. Tým odvedl skvělou práci a právem si užívá toho, že bude na mistrovství Evropy. Jsem moc rád, že se tam Češi budou moct prezentovat. Mladí kluci jako Klíma, Patzel nebo v obraně Solák si na šampionátu zahrají proti Španělsku, Švédsku. Uvidí je manažeři, skauti. Takové zápasy je můžou vystřelit. Když budou na sobě dál pracovat, můžou se podívat například do bundesligy.
Ta skupina se Švédskem a Španělskem ale vypadá skoro neřešitelně, ne?
V tomto je házená přísná. Světové velmoci jen tak neporazíte. Ale v moderní házené se může stát překvapení.
Budete v Bratislavě u toho?
Pokud se život postupně vrátí do normálu, stoprocentně se tam objevím. Musíme si sednout se sportovním ředitelem, podívat se do svých deníčků a říct si, jaké hráče chceme vidět. Pak se rozhodneme.
Zdroj: ČSH