Muž zápasu! Toto označení si jednoznačně zaslouží brankář Jindřich Mráz, který byl hlavním strůjcem prvního vítězství strakonických házenkářů v první lize. Jeho skvělé zákroky byly základem výhry 27:24 (12:10) nad Maloměřicemi ve 2. kole. Jindřich byl po právu vyhlášen nejlepším hráčem utkání.
Jak jste viděl duel, v němž jste si připsali premiérové dva body?
Bylo to určitě vydřené vítězství. Začátek nám vyšel podle představ, nastoupili jsme, jak bychom si představovali. Obrana šlapala, proměňovali jsme šance a i mně se povedlo pár zákroků. Rychle jsme odskočili na 9:1, ale tím jsme se podle mě trochu uspokojili, přestali jsme využívat příležitosti a začali jsme vytvářet nevynucené chyby v útoku. Z toho vyplynulo, že se na nás valily rychlé kontry hostů. Dostali jsme pár laciných branek a během chvíle jsme vedli už jen 10:8. Soupeře jsme sami vrátili do zápasu a až do konce se to tahalo.
Jak velký rozdíl byl ve vaší obraně a útoku oproti duelu s Chodovem, kterému jste doma podlehli o jedenáct gólů?
Minimálně nasazení v obraně bylo jinde, což potvrdilo těch úvodních patnáct minut, kdy jsme vedli 9:1. Potom už to nebylo takové, z naší strany přišel nedůraz. Že by se Maloměřice zlepšily, to si nemyslím – my jsme jim to prostě ulehčili. Lacino jsme ztráceli míče, na můj vkus jsme se i pomalu vraceli, čehož hosté využívali k rychlým protiútokům. To se nám stávalo i s Chodovem. Naštěstí Moravané tak dobře neproměňovali, takže jsme to dotáhli do vítězného konce.
Ve zmíněné úvodní čtvrthodině jste inkasoval jediný gól, mimo jiné jste zneškodnil i sedmičku. Povedlo se vám už někdy něco podobného?
Z hlavy si nevzpomenu. Ale zaplaťbůh, že se mi to povedlo teď. Dostalo nás to do laufu, i když je jasné, že to nejde udržet po celé utkání. Mrzí mě, že jsme Maloměřice velice lacino vrátili do zápasu a poločas jsme nevyhráli vyšším rozdílem, abychom v tom druhém mohli být víc v klidu. Nervózních rozehrávek a technických chyb bylo na můj vkus až moc. Byli jsme celkově lepší, ale měli jsme i štěstí.
Přibližně patnáct minut před koncem jste střídal kvůli zranění, ale sedm minut před koncem jste se do branky zase vrátil. Co se přesně stalo?
Při akci, kdy hosté dohrávali nahazovačku, jsem se snažil co nejrychleji vrátit na přední tyč. Šel jsem do rozkleku, soupeř mě přisedl, přičemž jsem si natáhl hýždi, skřípl nerv. Nemohl jsem se odrazit, když jsem si stoupl na špičku, cítil jsem to. Chvíli jsem ještě vydržel, ale po inkasovaném gólu jsem střídal, nemělo cenu v brance zůstávat, byl jsem tam zbytečný. Na lavičce to trochu polevilo, rozhýbal jsem se a vrátil se. Naštěstí se mi povedlo několik zákroků v důležitých momentech, které věřím, že klukům pomohly. Závěr jsme si pohlídali.
Byl předešlý debakl s Chodovem výjimkou a nyní už by to měly být zase ty Strakonice, na které jsou diváci zvyklí?
Těžko říci. Zápas s Chodovem nám extrémně nevyšel, kolektivně jsme hráli hrozně špatně, to bez debat. Proti Maloměřicím to bylo lepší, kromě skvělého vstupu to však potom sklouzlo k podobnému vývoji jako v prvním utkání, což mě mrzí. Přitom máme v týmu zkušené kluky, kteří by si v závěru měli počínat klidněji a zkušeněji. Současné mužstvo je ale mladé, myslím, že to zápas od zápasu bude lepší a lepší.