Podobnou smršť lze v dějinách českého sportu hledat dost těžko. Minulé úterý čeští házenkáři kvůli covidu u hráčů a trenérů zrušili účast na mistrovství světa – absolutní precedens. O týden později, těsně před úterní půlnocí, pak svazová exekutiva poměrem hlasů 5:4 odvolala trenéry Jana Filipa a Daniela Kubeše i celý zbytek realizačního týmu, načež skončili všichni, kdo hlasovali proti, v čele s prezidentem svazu Jaroslavem Chvalným. Revoluce. Rychlá, rázná. Co do rezignací a vyhazovů dost „krvavá“. A oprávněná?
Jak
pro koho. Pro řadu členů házenkářského hnutí i obyčejných fanoušků
jasný a spravedlivý verdikt. Pro jiné přílišná tvrdost, třeba i vůči
uznávaným koučům, kteří vytáhli Česko – zemi v tomto sportu roky v
lepším případě přešlapující na místě – zpět do Evropy.
Pro emočně nezainteresované to pak znamená memento složitých covidových časů plných nových dilemat. Házená rozhodla, byť nejtěsnější většinou, že se v nich nemají odpouštět žádné chyby, ač spáchané v těžkých podmínkách.
Nevyčerpané možnosti
První případy koronaviru se objevily v momentu, kdy se tým znovu sešel na začátku roku v Plzni – poté, co měl za sebou přípravu v Zubří a krátkou pauzu.
Dle verdiktu první lapsus: „Nevhodně zvolený program akce, následná chybná reakce na zhoršující se pandemickou situaci ve společnosti (přerušení akce na přelomu roku).“
Pak jednotlivci odpadávali a odpadávali.
Další chyba: „Nevyčerpání všech možností pro dosažení jasně definovaného cíle – účasti České republiky na MS v Egyptě (zřízení druhého týmu v jiném místě).“
To jsou tedy hlavní důvody, proč Filip s Kubešem po téměř sedmi letech končí, nikoli spekulace o porušování nařízení (detaily o nich se výrazně různí v závislosti na tom, koho se ptáte, jak už to bývá).
„Realizační tým si to nějak naplánoval a plán nevyšel. Exekutiva vyhodnotila, že to nebylo dostatečné, že neměli kvalitně připravenou alternativu, to rozhodlo,“ řekl Chvalný, prezident v demisi.
A tím se věci komplikují. Šéf svazu verdikt sám rozporuje: nelíbí se mu, že byl vynesen ex post, že hodnotí extrémní situaci bez přihlédnutí k její extrémnosti. MF DNES se zároveň z rozhovorů omluvili další klíčoví aktéři, někteří hráči zmiňovali, že na zpracování emocí potřebují čas. Česká házená totiž není v dobrém stavu, a to je hodně slušné hodnocení.
Oba národní týmy ale i při nízké základně a domácích soutěžích, které i přes snahu mnohých dál vzpomínají na slavnější časy, představují vzácné případy, jak vytěžit z mála hodně. A Filip s Kubešem si po výborných kariérách vybudovali renomé také jako koučové, mají respekt hráčů. Šesté místo na Euru 2018 v kontextu podmínek české házené znamená zhruba to, jako by se hokejisti najednou vrátili k medailím.
Teď oba končí, Kubeš z pozice klubového kouče v bundeslize, nejlepší lize světa. Mimochodem, mistrovský Kiel v ní vede Filip Jícha a trénuje tam i Alois Mráz, všechno generační parťáci, mezi něž patří také končící šéf reprezentační komise Daniel Čurda. V české házené ale nepůsobí ani oni, ani třeba letitý kapitán a nedávný reprezentační manažer Karel Nocar.
Je to víc výsledek jejich chyb (každý je dělá) či neústupnosti, nebo spíš důkaz, jak moc je česká házená, což je na skomírající sport paradoxní, rozdělena na skupiny a kliky, které častěji než společná vize spojí společný terč?
Poškození všeho druhu
Neúčast na mistrovství světa je samozřejmě kardinální průšvih. Postihla dosud tři původní účastníky, přičemž celky USA a Kapverd představují v oboru výkonnostní liliputy.
Chvalný zmínil biatlonistu M. Krčmáře, jenž nechápal, kde se sám mohl nakazit, když i rodiče navštěvoval v respirátoru. Pět jiných členů vedení svazu je názoru, že to vše jsou výmluvy, nikoli omluva. Jejich slovy: „Výše uvedená pochybení považujeme za neakceptovatelné selhání, nevratné poškození jména české házené v České republice i na mezinárodní úrovni.“
Poškozen je teď také sám tým, který už v březnu čeká kvalifikace o Euro 2022 konané v Maďarsku a na Slovensku: chybět na takovém turnaji by byla vzhledem k možné účasti fanoušků další tragédie. Mužstvo nemá kouče, nemá jistý přístup hráčů. Chvalný setrvá ve funkci jen po zákonnou dobu, takže svaz hledá nového šéfa, a to v časech, kdy zvlášť menší sporty balancují na laně a hrozí jim čím dál hlubší pády.
Plán, který nevyšel: tohle spojení lze opakovat napříč dějinami. Jen se nabízí, zda plán házenkářů neměl být směrem k oné teoretické neprůstřelnosti vybudován předem, i za pomoci těch, kteří nyní tým rozmetali.
Zda jsou vznesené námitky – bublina bez možnosti odjet domů, paralelní příprava B-týmu v jiné bublině – spíš elegantní generálství po bitvě, či naopak rozumné požadavky, jež by i přes zvýšené náklady (finanční i personální) znamenaly v covidových časech tu nejlepší investici.
A zda vůbec mají za plánovaní a logistiku zodpovídat výhradně trenéři, což vyplývá z momentálního nastavení reprezentačních pravidel.
Shrnuto: nevyhrál nikdo. Zato poražený je vidět: celá házená.
Autor: M. Němý