S předsedou oddílu Mírou Vávrou (vpravo) na pozápasovém setkání hvězd 1. ligy v sokolovně.
Pro nadcházející sezonu jediným strakonickým zástupcem v řadách rozhodčích dospělých zůstává Lukáš Moravec, který nově nakoukne do mužské extraligy a ženské interligy. Premiéru si odbyde 11. září v Kynžvartu (nováček nejvyšší ženské soutěže) se zlínským PSG.
V naprosté většině případů fungují rozhodcovské dvojice. Už znáš jméno svého parťáka? Pokud ano, velice stručně nám ho představ.
Se svým nynějším parťákem pískám, myslím, dva roky. Jedná se o Martina Tůmu. Před mnoha lety (v žákovských kategoriích) hrál házenou tady ve Strakonicích, ale v dospělosti se přestěhoval a teď žije ve středočeském kraji.
Dnešní arbitr jakéhokoliv sportu to nemá jednoduché. Když pominu fotbal, kde si aktéři dovolí vůči rozhodčímu neuvěřitelné drzosti, tak na druhé straně funguje nesmírná pokora pořízků k rozhodčímu v ragby. Správný soudce by si tedy měl umět zjednat na hřišti pořádek. Někteří to řeší, pokud domluvy nestačí, udělováním karet hned od začátku utkání. Máš ty nějaký recept?
Úplně si nemyslím, že by za každý výkřik trenéra či hráče mělo ihned následovat napomenutí. Přece jen jde o sport a emoce k tomu patří. Takže spíš se snažím vysvětlit aktérům, jak jsem celou situaci viděl a proč to bylo takto odpískáno. Ale samozřejmě je určitá skupina hráčů a trenérů, která prakticky „nezavře pusu“ celé utkání a s nimi moc řeč není a fungují už pak pouze karty a vyloučení. Protože rozhodčí určitě není od toho, aby diskutoval s trenérem o každém písknutí v zápase.
Na vrcholných akcích se začal hojně využívat tzv. systém VAR (Video assistant referee). Pokud se s ním pracuje rozumně, působí jako zdatný pomocník. Jaký máš názor? Jsi zastánce tvrzení, že to do sportu nepatří, nebo ti to přijde ku prospěchu?
Určitě bych ho nepoužíval tak, jak se používal loni v české fotbalové lize – že hlavní rozhodčí už skoro nic nepískal, a naopak video vstupovalo do akce klidně i 4x za poločas (tudíž se skoro víc koukalo na video, než sportovalo). Ale rozumné používání videa (jednou dvakrát za zápas) je zřejmě přínosné. V zásadě si myslím, že video v házené je používáno velmi rozumně – prakticky jen u situací, kdy není jasné, zda míč překročil brankovou čáru anebo v případě rozhodnutí o červené kartě. Ale video u nás v ČR zatím ani nemusíme moc řešit, jelikož se s ním setkáme v drtivé většině jen u zápasů na MS nebo ME.
Při pohledu na některé rozhodčí si dost dobře nedovedu představit, jak plní limity pro fyzické zkoušky. Je fyzička jednou z podmínek udělení licence? Pokud vidím naší nejlepší soudcovskou dvojici Horáček-Novotný na nějaké vrcholné světové akci, zdají se mi oba takoví osekaný a během ligy zase naberou nějaké to deka navíc.
Fyzické testy jsou (od první ligy výše) povinné a vím, že někteří kolegové se na ně připravují a chodí trénovat. Jak jsou na tom ostatní kolegové v průběhu sezony ale nevím a ani jejich postavy tak důkladně nestuduji. Vzhledem k mému celoročnímu sportovnímu vytížení (házená, fotbal, tenis, kolo… Musím říct, že s fyzickými testy nemám problém, a tudíž se ně speciálně nepřipravuji.
Pamatujeme si tě jako aktivního hráče (mezi třemi tyčemi). Co tě vedlo k tomu zkusit si zapískat? Jak dlouho si aktivně hrál a jak dlouho se věnuješ pískání?
Hrál jsem asi do 35 let, pak už jen občas za „béčko“ bez treninku Jelikož mám házenou hodně rád, tak jsem věděl, že u ní chci nějakým způsobem zůstat i po skončení hráčské kariéry. A když nám bylo s Mírou Vávrou (nynější předseda HBC a můj bývalý spoluhráč) kolem 26 let, tak jsme se rozhodli zkusit pískat. Docela nám to spolu šlo a trochu byla pro kariéru rozhodčího škoda (pro jeho svěřence-tehdejší žáky a pak dorost to asi vůbec škoda nebyla), že Míra dal asi po 2 letech přednost trenérské dráze.
Nedávno skončily letní Olympijské hry, které byly absolutně rozdílné než ty předešlé. Zákazy, omezení, a hlavně bez diváků. Má podle tebe taková monstr akce za těchto podmínek smysl?
Abych řekl pravdu, tak přesně nevím. Pro mě to úplně smysl nemá, protože divácký zážitek (bez atmosféry plných hal) je poloviční. Ale na druhou stranu, když vidím ty obrovské emoce hráčů a jejich radost po vítězství, tak to smysl má. A když vidím třeba takový zápas jako byl Egypt-Dánsko na letošním MS v Egyptě, tak mě to hodně baví i v takovéto formě. Ale následně si řeknu, jak to mohlo být ještě mnohem mnohem lepší s narvanou halou neskutečně fandících dvaceti tisíc diváků a jsem opět rozčarovaný a nespokojený.
Luky díky za tvůj čas a ať se daří.
J.