S průběhem aktuálního ročníku nemůže být Kynžvart až tolik spokojen. Aktuálně je totiž až na devátém místě a na šestou Olomouc, která je posledním postupujícím českým týmem, ztrácí čtyři kola před koncem tři body. „Spokojené určitě nejsme, před sezonou jsme měli nastavené jiné cíle,“ přiznává teprve 17letá Veronika Vávrová. Ta se ovšem ve svém prvním ročníku na západě Čech vůbec neztrácí. S 59 brankami je čtvrtá nejlepší střelkyně týmu a vysloužila si tím i pozvánku na reprezentační sraz juniorek.
Celek z lázeňského městečka přitom mohl být Hanačkám na dostřel jednoho bodu, jenže klíčovou bitvu na konci února nezvládl. Mrzet ho může o to víc, že to bylo na půdě plzeňského rivala, a navíc o jednu branku. „Rozhodla hlavně naše obrana, když jsme udělaly nějaké hrubé chyby. Taky jsme v útoku neproměňovali vyložené šance. Dokonce jsme nedaly dvě sedmičky,“ mrzí Vávrovou.
Západočešky mají navíc oproti soupeřkám poměrně mladý tým, což ale bere talentovaná spojka z pozitivní stránky. „Získáváme hlavně zkušenosti, které chceme určitě využít v dalších sezonách,“ říká strakonická odchovankyně. Jak však dodává, aktuální umístění není jenom o malém počtu zkušeností. „Jedna z hlavních příčin, proč na tom nejsme lépe, je podle mě neproměňování brankových příležitostí, které si vypracujeme.“
Vávrová přišla na západ Čech ze Strakonic po loňském vydařeném ročníku, kdy si Jihočešky vybojovaly ve druhé lize postup. Nabídku však nevyužily a tým se navíc vlivem několika odchodů definitivně rozpadl. „Samozřejmě to zamrzelo, s holkami jsme byly strašně dlouhou dobu, úplně od začátku. Teď už si spolu znovu asi nezahrajeme,“ smutní juniorská reprezentantka. „Ale bylo nás málo a další ročník bychom určitě hrát nemohly,“ bere celou věc objektivně Vávrová.
Skok mezi druhou ligou a MOL Ligou tak byl logicky obrovský. „Zpočátku to bylo hodně těžké, interliga je mnohem náročnější jak v rychlosti, tak po fyzické stránce. Ale myslím si, že už jsem si na to zvykla,“ dodává hráčka, která s Kynžvartem okusila i Evropský pohár.
V něm došly Západočešky daleko, vyřadil je až Gijón v osmifinále, přičemž o postupu definitivně rozhodl až v odvetě na domácí půdě. „Byla to pro mě velká zkušenost, bylo to pro mě poprvé, co jsem hrála mezinárodní zápas v ženské kategorii,“ přiznává 17letá spojka. A jaký je třeba rozdíl oproti mezistátním duelům v dorostenecké kategorii, se kterými má Vávrová zkušenosti z reprezentace? „Je to určitě jiné, především je to o fyzické a herní vyspělosti hráček.“
Na začátku března se sešla juniorská reprezentace v Mostě, kde absolvuje kemp, jehož vrcholem jsou dvě utkání proti Islandu. Pozvánku dostala i kynžvartská spojka, která očekává těžké dvojutkání. „Proti Islandu jsme ještě nikdy nehrály, myslím si, že budou praktikovat rychlou házenou. Bude to určitě náročný zápas.“
Zároveň dodává, že to bude i určitý výkonnostní test. „Podle výsledku se dozvíme, jak si zatím stojíme. Island na posledním mistrovství světa totiž odehrál vyrovnaný zápas se Severní Makedonií, ze kterého nakonec vyšel vítězně,“ naráží Vávrová na los skupin pro letní EURO, které se odehraje v Rumunsku.
Juniorky totiž do skupiny D dostaly Dánsko, Černou Horu a právě Severní Makedonii. Trenér Dušan Poloz se nechal slyšet, že s losem je poměrně spokojen, na čemž se se svou svěřenkyní shodnul. „Los nám celkem přál, ani z jedním ze soupeřů jsme se ještě nesetkaly, ale myslím si, že skupina je hratelná,“ sdílí stejný pohled na věc juniorská reprezentantka.
Během kempu navíc mají juniorky i mentální tréninky, v programu je například i setkání s Marianem Jelínkem. „Má to pro nás určitě velký přínos a jsem ráda, že máme možnost tyto tréninky absolvovat,“ je spokojena Vávrová.
A pokud vám jméno Vávrová přijde v kombinaci se Strakonicemi nápadně povědomé, tak nejste daleko od pravdy. Jejím tátou je totiž Miroslav Vávra, dlouholetý funkcionář a v současné době předseda klubu, který směřuje za záchranou v mužské extralize. Je tak logické, že je házená velkým tématem v rodině. „Táta na naše zápasy jezdí často a o házené diskutujeme spolu skoro neustále. A po zápase se nikdy nezdrží komentáře k mému výkonu,“ uzavírá s úsměvem jedna z velkých házenkářských nadějí v Česku.