V době vynucené přestávky napříč všemi sporty jsme si s Tomášem povídali o nedávné mInulosti a neveselé přítomnosti s lehkým výhledem do budoucna.
Zdravím tě, Tomáši,
Od podzimu 2018 jsi hráčem plzeňského Talentu, házenkářsky jsi povyrostl, dokončil jsi bakalářské studium v oboru fyzioterapie. Básnickou terminologií „samé klady a pozitiva“. Je něco, co by jsi dneska udělal jinak nebo třeba neudělal vůbec?
Je zbytečné přemýšlet nad tím, co bych udělal lépe nebo ne. Jsem teď spokojený s tím jak se dokážu posouvat a kam jsem se dostal. Jediné, co bych změnil – věci, kterým jsem se věnoval (trénink, studium), bych dělal ještě svědomitěji, abych z nich vytěžil více.
Můžeš nám prozradit kde v Plzni bydlíš, jak to máš daleko do haly, jak trávíš volný čas? Prostě jak se žije v Plzni?
V Plzni bydlím na Borech se spoluhráčem Honzou Chmelíkem v takovém studentském bytě, takže si není na co stěžovat. Do haly to mám cca 25 min tramvají nebo se s někým svezu, ale zato do školy jen 300m. Volný čas trávím většinou školou a házenou nebo jiným tréninkem, a když zbývá nějaký čas navíc, tak sem tam něco přečtu nebo asi jako každý vypínám hlavu u seriálů, filmů a her. V poslední době se mi ještě přidala práce na poli fyzioterapie, to se snažím pomoci komu se dá.
Momentálně je veškerý sport pozastavený, díky všem opatřením nezbývá jiný prostor než na individuální fyzickou přípravu jako jediné řešení jak nevyjít ze cviku. V Plzni to asi nebude jinak. Jaký režim máte momentálně naordinovaný?
Já tedy trávím tento stav spíše rehabilitací zad, se kterými jsem měl v poslední době problémy. Ale postupně se vracím do zatížení jako mají ostatní moji spoluhráči. Máme nastavené tréninky na každý den kromě neděle (běhání – výběhy, intervaly a posilování s tím co se doma najde). Absolvování tréninků musíme zasílat do společné konverzace, aby měli trenéři přehled, jak na sobě pracujeme.
Letos dostáváš mnohem více herního prostoru než tomu bylo v předešlých ročnících. Odpověděl jsi tím nejlepším možným způsobem, Frýdku jsi v zápase o navrácení týmového sebevědomí nasázel 10 branek. Jsi více vidět, má to nějaké opodstatnění ve výměně trenéra (před sezónou byl trenér Tonar st. nahrazen Honzou Štochlem)? Nebo si to všechno tak nějak sedá?
Zatím to byl jeden zápas, co se mi takhle střelecky povedl, takže bych to neviděl jako nějakou aktuální formu – to musím ještě potvrdit. Nová trenérská dvojice mi vyhovuje, ale každý trenér má něco do sebe a může člověka posunout dopředu. Myslím, že je to spíš tím, že si všechno nějak sedlo a já se cítím na hřišti lépe, s tím snad přijdou i dobré výkony.
Plzeň je momentálně výkonnostně na houpačce, sice zatím tahá za delší konec, ale to se může rychle změnit. Co jsem prozatím viděl, jakoby hráči spolu nemluvili, mám na mysli takovou tu dětskou „nemoc“. Myslím, že to není v rukou, ale spíše v hlavách. Nabízí se otázka ohledně tzv. mentálního kouče. Pracujete na tom?
Myslím, že je to hodně dáno tím, že se hodně věcí změnilo a zatím si to sedá. Úplně jsme překopali většinu kombinací. Je za námi hodně práce, ale taky hodně práce před námi. Dalším aspektem je určitě vyrovnání většiny týmů – hodně příchodů a odchodů změnilo obraz většiny extraligy.
Máš dostudovaného „bakaláře“ v oboru fyzioterapeut. Bereš studium jako hotovou věc, nebo se ještě dále vzděláváš?
V současnosti se snažím vzdělávat hlavně v rámci kurzů, čtu hodně odborné literatury, a navíc ve studiu pokračuji. Studuji navazující magisterské studium na pedagogické fakultě – pedagogiku pohybové prevence. Vzdělávání je v mém oboru doživotní záležitostí, takže tahle kapitola jen tak neskončí.
Nikdy jsi se netajil tím, že bys chtěl nakouknout do německé Bundesligy. Chci se zeptat jaký v tomto zastáváš názor, jestli odejít do neznáma jako „no name“ mlaďas nebo tady vyrůst a vyčkávat na zlatou rybku z ciziny? Z tvého okolí můžeme jmenovat např. fyzicky disponovaného Daniela Zourka z N. Veselí, který odešel do Německa v 18 letech a po 5 letech se vrátil poměrně frustrovaný z nepovedeného angažmá. Naopak na druhé straně jičínský T. Babák, který začínal ve švýcarské lize a dnes jezdí z bundesligového Bergisher HC na reprezentační srazy.
Asi na to zatím nějak moc netlačím. Samozřejmě takový sen mám, asi jako každý házenkář. Ale co přinese čas se teprve uvidí.
Nejmladší brácha Mára dosáhl věku, kdy může nastoupit v kategorii mužů. Ty u nás nastoupit také můžeš, Adam je součástí A-týmu, tudíž legislativně ok. Nabízí se otázka utkání po vzoru rodiny Klabzubů, vy tři s tátou na rozehrávce (aby to měl blíž na střídačku a do obrany). Na lavičce by pochopitelně nesměl chybět děda Pepča se svou kultovní Pepsi taškou z Jugošky. Jednalo by se o nepřekonatelný zásek do historie strakonické házené. Přemýšleli jste o tom ?
Tohle téma je u nás už pár let otevřené. Vždy se k němu někdo dostane. My s bráchama jsme pro, teda pokud nás trenér nominuje. Druhou otázkou je, jestli má táta ještě formu … Ale věřím, že by se kvůli nám hecnul.
Tome, díky za tvůj čas a ať se ti daří!
Jindra
Jindro, jsi rozený novinář, gratuluji. Jirka D.